Pojmem „orloj“ označujeme mechanické hodiny, obvykle věžní, které jsou za pomoci řady mnohdy velmi sofistikovaných mechanismů schopné ukazovat různé časové údaje. Vedle hodin a dnů dokážou často podat informace kupříkladu i o poloze Slunce a planet, fázi Měsíce, astronomických cyklech nebo svátcích křesťanského kalendáře. Rané konstrukce předchůdců středověkých a novověkých orlojů vznikaly již v antice. Za historicky první orloj je však považován až časový stroj, který vytvořil italský fyzik a astrolog Giovanni de Dondi mezi roky 1348 až 1364 v Padově.
V Česku se lidem po vyslovení slova orloj obvykle vybaví ten stojící od roku 1410 na pražském Staroměstském náměstí. Není divu, neboť se díky svému stáří, zachovalosti, velikosti i jedinečnému konstrukčnímu mechanismu právem v daném směru řadí ke světovým unikátům. Věhlasný orloj má však i Olomouc. Výjimečný je mimo jiné tím, že je jako jediný v Česku heliocentrický. Třetím největším zařízením daného typu pak je Chmelový orloj v Žatci, který je součástí komplexu Chrámu chmele a piva. Své orloje ale mají i v Litomyšli, Třebíči, Prostějově, Uherském Brodě a od roku 2010 se jím může pyšnit též Brno. Ten místní je symbolickou připomínkou úspěšné obrany jihomoravské metropole před švédským obléháním v období třicetileté války.
Čas z Frankfurtu, žula z Jižní Afriky
Hodinový mechanický stroj stojící na brněnském Náměstí Svobody není v původním slova smyslu orlojem, nicméně toto přízvisko mu již zůstalo. Autory černé kamenné plastiky ve tvaru projektilu jsou sochaři Oldřich Rujbl a Petr Kameník. Žula, ze které je dílo vytvořeno, pochází až z Jihoafrické republiky. Hodinový stoj uvnitř je koordinován podle signálu z Frankfurtu. To, kolik je zrovna hodin, mohou kolemjdoucí poznat podle polohy nejvyšších kamenných dílů a v nich umístěných skleněných segmentů. Celá špice orloje se otočí kolem své osy za jednu minutu. Na ní je umístěn ostrý hranol, který slouží jako ukazatel sekund. Nejvyšší skleněný díl se pak otočí jednou za hodinu a slouží jako ukazatel minut. Každou celou hodinu časostroj krátce zazvoní. Raritou jsou skleněné designové kuličky, které ze zařízení vypadávají.
Doplňování kuliček, čištění i opravy motoru
Technické sítě Brno dohlížejí na správné fungování hodinového stroje již od jeho samotného uvedení do provozu. Starají se kupříkladu o to, aby každý den v daný čas vydal správnou kuličku. Těch z orloje za dvanáct a půl let jeho provozu vyšlo již téměř deset tisíc. V běžném režimu se jedná o jednu kuličku denně, vždy v jedenáct hodin dopoledne. V případě speciálních edic je to však až třináct za den. Kuličky naši pracovníci doplňují ručně, zásobník ve stroji jich pojme osmnáct najednou. Největší zájem mezi sběrateli je právě o zmíněné speciální kusy. Kvůli jejich získání mnohdy neváhají obsazovat místa kolem časostroje již od velmi brzkých ranních hodin.
Kromě doplňování kuliček zajišťujeme i pravidelný servis a čištění vnitřních mechanizmů a zvonkohry hodinového stroje. Mezi časté úkony patří čištění vnějšího černého pláště či řešení mimořádných poškození, za nimiž nejčastěji stojí vandalové. Škody však mají mnohdy na svědomí i vynalézaví lovci kuliček, kteří pro získání sběratelského předmětu neváhají dovnitř orloje instalovat různé podomácku vyrobené pastičky a mechanismy. Čas od času musejí Technické sítě řešit i závažnější poruchy na zařízení. Například zaseklý motor a ložiska stroje si v roce 2020 vyžádaly demontáž celé horní části orloje vážící přes čtyři sta kilogramů. Naši zkušení pracovníci si ovšem v dílnách poradí i s náročnějšími opravami a výpadky fungování brněnského časostroje tak obvykle nemívají dlouhého trvání.
