Svět tajemných podzemních kolektorů, které tvoří hustou pavučinu chodeb mnohdy až v třicetimetrové hloubce pod pulzujícím městem, jsme již v jednom z předešlých příspěvků čtenářům představili. Dnes prozradíme, co všechno se v podzemních tunelech ukrývá a jaké zásadní výhody z toho Brnu plynou.
Oprav a rekonstrukcí si většina Brňanů ani nevšimne
Představme si situaci, kdy dojde k závadě na městském vodovodním potrubí. V místech, kde není vedení umístěno uvnitř kolektoru, musejí technici povolat do služby bagry a nezbývá jiná alternativa než takzvaně kopnout do země. Pro obyvatele tím obvykle nastávají komplikace v podobě uzavírání ulic a s ním spojenými dopravními omezeními. Naskakují náklady navíc, neboť narušené části vozovek a chodníků je třeba dát do původního stavu. Během prací dochází v neposlední řadě k uvolňování prachových částic, které znečišťují okolí a příjemná není ani zvýšená hlučnost v blízkosti stavby.
V momentě, kdy je potrubí umístěno uvnitř podzemního kolektoru, je jeho oprava levnější, rychlejší a pro obyvatele daleko pohodlnější. Těžká technika totiž v takovém případě do akce nemusí. Celá náprava škod zpravidla proběhne právě v hloubce pod městem. Příkladem může být letošní plánovaná rekonstrukce téměř jeden a půl kilometru dlouhého úseku v primárním kolektoru pod ulicemi Barvířská, Cejl, Koliště a Benešova, které si díky jejímu „utajení“ většina Brňanů pravděpodobně ani nevšimla.
Pokud však dojde k nečekané poruše uvnitř kolektoru, neznamená to automaticky, že je pro odborníky náprava jednoduchá. V loňském roce kupříkladu zatopily 4 miliony litrů uniklé vody na kilometr chodeb pod Úrazovou nemocnicí poblíž Koliště. Desítky pracovníků Technických sítí Brno a hasičů ji odčerpávaly čtyři dny, místy až pět a půl metru vysoký vodní sloupec napáchal značné škody na vzduchotechnice a tlak vody roztrhl i tepelnou a izolační vrstvu horkovodu. Náprava škod sice zabrala týdny, dopravu na povrchu však tato událost vážněji nepoznamenala.
Elektřina, voda, data i splašky
Voda však není zdaleka jediným pro fungování města stěžejním médiem, které kolektory proudí. Přibližně 21,5 kilometru dlouhá síť tunelů pod jihomoravskou metropolí ukrývá vedle vodovodního i parovodní a horkovodní potrubí. Dále se zde nachází splašková i dešťová kanalizace a přes 190 kilometrů elektrických, metalických i optických telekomunikačních kabelů. Podzemní kolektory činí všechny tyto prvky inženýrských sítí pro techniky jednoduše dostupnými a ti tak mohou díky pravidelným revizím předcházet nepříjemným závadám.
Technické sítě v současnosti vlastní 80 procent městské kolektorové sítě a dalších 20 procent spravují pro statutární město Brno. Celou soustavu každým dnem bedlivě monitorují a zajišťují opravy a rekonstrukce jednotlivých částí. Ražba tunelů pod Brnem bude navíc v dalších letech pokračovat. Hloubit se bude kupříkladu pod ulicí Česká, Dvořákova či na dalších místech v centru města.
