Přívalu reklamních sdělení není dnešní člověk vystaven pouze na síti či při sledování televize, ale i během běžné procházky ulicemi měst. Tento blogový článek nastíní, od kdy začala venkovní reklama do sídel pronikat, co bylo základním předpokladem jejího rozvoje či jak dnešní metropole, včetně Brna, proti takzvanému vizuálnímu smogu bojují.
Reklama provází lidstvo odnepaměti
Prvopočátky primitivních forem reklamy lze vysledovat již v pravěku. První písemné dochované památky však máme až z období starověku. Za vůbec nejstarší inzerát v historii lidstva je brán například 3 000 let starý egyptský papyrus, prostřednictvím kterého se pisatel s příslibem odměny domáhal dopadení uprchlého otroka. I první billboardy pocházejí zřejmě ze země faraonů. Jsou za ně považovány velké hieroglyfické nápisy na některých památkách, které měly pravděpodobně propagační účel. Velké množství pramenů vypovídajících o využívání rozličných forem reklamy máme rovněž z období antického Řecka a Říma.
Prvním významným milníkem, jenž otevřel dveře k rozvoji moderní formy reklamy, se stal v patnáctém století vynález knihtisku. Nová technologie objevená mohučským typografem Johanessem Gutenbergem umožnila hromadné množení textů, včetně reklamních letáků či plakátů, a zároveň přispěla k výraznému zlevnění tištěných materiálů. Opravdový zlom však přišel až ve století devatenáctém v souvislosti s průmyslovou revolucí a potřebou prodat narůstající množství produkovaného zboží. Reklama se v těchto časech oddělila od prodeje a vydala se svou vlastní cestou. Inzerce se stala hnacím motorem rozvoje masového tisku. Zároveň se však začala rozvíjet i další reklamní forma, a to ta venkovní.
Prvním billboardům dominovaly cirkusy
Důležitým předpokladem pro masový rozvoj plakátů a různých typů billboardů se na konci 18. století stal vynález litografie, který umožnil reprodukci barevných děl. Zajímavostí je, že nejčastějším motivem venkovních plakátů byly až do 30. let 19. století poutače na cirkusová vystoupení. Později si tuto formu reklamy začali podmaňovat podnikatelé. Protože pro řadu z nich byla inzerce v tisku příliš drahá, rozhodli se své plakáty vylepovat volně na veřejných místech. Umístit svoji reklamu na domovní zeď, plot či pouliční lampu bylo pohodlné, rychlé, a zejména bezplatné. Postupně reklama dobyla i výlohy obchodů, kde ji brzy začalo doprovázet i zářivé neonové světlo. Od tohoto momentu tak do ulic měst pronikl fenomén známý v dnešních dnech jako vizuální smog.
Nárůst i kvůli rozvoji dopravy
Za jeden z prvních pokusů vnést pořádek do chaotického vylepování plakátů na všemožně dostupná veřejná místa ve městech může být brána snaha představitelů Berlína. Ti se v 50. letech 19. století rozhodli v centru města instalovat asi stovku kulatých plakátovacích sloupků. Podobné nosiče se postupně začaly objevovat i v dalších velkých evropských městech. Množství venkovní reklamy však ještě narostlo v souvislosti s rozvojem dopravy. Hlavní městské a dálniční tahy se staly atraktivním místem pro instalování velkoformátových billboardů. V zámoří se tato forma reklamy výrazněji prosadila již v meziválečném období, v Evropě až po konci největšího světového vojenského konfliktu. Formát ani množství reklam u silnic zároveň nebyl dlouhou dobu nijak regulován. Ve Spojených státech k tomu došlo až v roce 1960.
Krocení vizuálního smogu pomocí moderních řešení
Zcela nové možnosti pak vnesla do oblasti outdoorové reklamy moderní digitální technika. Takzvaná DOOD (Digital Out of Home) nabízí oproti tištěným formátům kromě větší dynamiky i možnost okamžitě nasadit či stáhnout danou kampaň. Snahou dnešních metropolí je však spíše rušivou formu reklamy v centrech měst omezovat a pokoušet se navodit původního genia loci. Děje se tak nejčastěji zpřísňováním pravidel pro její umisťování. Příkladem může být i Brno. V městské památkové rezervaci jihomoravské metropole je komerční reklama zcela zakázána. Objevují se zde pouze poutače na společenské a kulturní akce. Vizuální smog by mohla v ulicích pomoci omezit právě i zmiňovaná moderní řešení. Příkladem mohou být dvě tři a půl metru vysoká podsvícená ronda, která se nově tyčí na Mendlově náměstí a za jejichž realizací stojí Odbor reklamy Technických sítí Brno. Design ronda navrhla Kancelář architekta města Brna ve spolupráci s Odborem památkové péče. Samotnou výrobu prototypu pak obstarala firma Metalzoom. Pokud vše půjde podle plánu, ještě letos uvedou Technické sítě do provozu další rondel, a to na rohu ulice Šumavská a Kounicova.
