Pro ideální nastavení biologických hodin našeho organismu je klíčová správná úroveň „spánkového“ hormonu melatoninu. Lidský mozek však pro jeho tvorbu potřebuje jednu nezbytnou věc – tmu. I relativně slabá záře dokáže produkci hormonu zpomalit či zcela zastavit. Nadměrným množstvím světelného znečištění jsou přitom podle odborníků zasaženy až čtyři pětiny světové populace. V Evropě je daným problémem postihnuto celých 99 procent území kontinentu. Nejhorší situace je přirozeně v blízkosti velkých sídel a aglomerací. Světlo rozptylující se v atmosféře se však šíří až do vzdálenosti 300 kilometrů.
Tmu potřebují lidé, živočichové i rostliny
Nedostatečná tvorba melatoninu se u člověka projevuje zpravidla zhoršením kvality spánku, což typicky vede k únavě, podrážděnosti či špatnému soustředění. Pokud je problém dlouhodobý, může vyústit v mnohem závažnější zdravotní komplikace. Podle lékařských výzkumů zvyšuje špatný spánek riziko vzniku depresí, srdečních chorob, cukrovky, rakoviny prsu i prostaty nebo Alzheimerovy a Parkinsonovy choroby.
Takzvaný světelný smog však neškodí pouze člověku. Poplést dokáže například i ovocné stromy, které jeho vlivem dříve rozkvétají a jsou pak náchylnější vůči poškození mrazem. Zvířata kvůli němu zase špatně rozeznávají, zda je zrovna den či noc. Pro mnohé druhy je vliv tohoto zmatení fatální a ústí ve snižování jejich populací.
Výsledek experimentu překvapil
Na konci října hostila moravská metropole v rámci konference Light Pollution setkání předních evropských specialistů na světelné znečištění. Technické sítě Brno zde prezentovaly experiment spojený se zhasnutím veškerého veřejného osvětlení na území města. Právě to bývá ve velkých sídlech jedním z významných zdrojů světelného smogu.
Během pokusu jsme v jeden moment vypnuli více než čtyřicet tisíc lamp veřejného osvětlení a následně za pomoci snímků ze země i letadla vyhodnocovali, jakou měrou se podílejí na světelném znečištění. Výsledek ukázal, že veřejné osvětlení je v Brně zodpovědné za pouhých 40 procent světelného smogu, což je asi o třetinu nižší číslo, než se očekávalo. Zbylé tři pětiny produkují například průmyslové podniky, osvětlená parkoviště a obchodní domy, reklamní plochy nebo byty.
Více tmy umožní chytrá řešení
Technické sítě Brno, které zodpovídají za správu veřejného osvětlení města, vyměňují v posledních letech stará sodíková svítidla za moderní „LEDky“. Ty jsou nejen úspornější, ale díky teplejší chromatičnosti i daleko příjemnější pro lidi, zvířata a rostliny. V dnešních dnech je již prakticky každé desáté světelné místo v metropoli touto technologií vybaveno.
Velká výhoda LED lamp spočívá v tom, že s nimi lze jednoduše na dálku komunikovat a dle potřeby omezovat intenzitu světla. K tomu dochází typicky v nočních hodinách, kdy se jejich záře ztlumí i o 50 procent, což výrazně snižuje množství odráženého světla.
Ještě více omezit množství nadbytečného světla pomůže v budoucnu i další inovace, kterou Technické sítě momentálně testují na vybraných úsecích Svitavského nábřeží. Jedná se o inteligentní fotobuňky, díky nimž se lampy rozsvítí pouze v okamžiku, kdy se po cestě někdo pohybuje. Technologický svět přichází každým rokem se stále účinnějšími řešeními, jak se světelným smogem bojovat. Úsilí sídel svítit méně, chytřeji a šetrněji navíc motivuje současná energetická krize. V tomto smyslu se tak lze domnívat, že budoucnost velkých měst nebude natolik zářná, nebo spíš zářivá, jako přítomnost. Na kvalitu života všech jeho obyvatel, včetně těch ze zvířecí a rostlinné říše, to však bude mít pozitivní dopad.
