V Brně je aktuálně v provozu přes 34 tisíc stožárů veřejného osvětlení. Přestože jejich životnost dosahuje až 35 let, odborníci z Technických sítí Brno jich ročně prověří kolem šesti tisíc, výměna je pak zpravidla nutná u stovky z nich. Největší vliv na stav stožárů má zimní solení, bludné proudy či psí výměšky. Snížit životnost mohou také nevhodně umístěné prvky, například dopravní značení.
V Brně se aktuálně nachází více než 34 800 stožárů veřejného osvětlení, o které se starají Technické sítě Brno (TSB). Jejich životnost se podle výrobců pohybuje kolem 35 let, přičemž pracovníci TSB jich každoročně v rámci prevence a údržby zkontrolují a přeměří několik tisíc. Část z nich je následně nutné vyměnit.
„Stav stožárů se kontroluje vizuálně minimálně jednou za čtyři roky a to v rámci periodických revizí, preventivních prohlídek a od roku 2016 i měřením statiky metodou ‚mastap‘. Při ní se měřením kontroluje založení stožáru, možnost jeho deformace ve dvířkách a následně i jeho přetížení. Tato metoda umožňuje definovat stav stožárů a podle něj je rozdělit do pěti kategorií,“ popisuje vedoucí Odboru veřejného osvětlení a dispečinku TSB Dušan Piják.
První kategorie značí, že stožár je v pořádku a další měření může proběhnout až za osm let. U stožárů v druhé kategorii měření odhalilo drobné vady, ale i u nich lze další kontrolu provést za osm let. Středně poškozené stožáry spadají do třetí kategorie, přičemž další kontrola je prováděna za čtyři roky, případně je nutné je sledovat a zkontrolovat za rok. Stožáry v horším stavu pak spadají do čtvrté kategorie s kontrolou za půl roku až rok. Pátá kategorie značí nutnost výměny.
„Průměrně naši proškolení pracovníci s certifikátem měří pět až šest tisíc stožárů veřejného osvětlení ročně. V rámci údržby veřejného osvětlení se pak z důvodu dopravních havárií a špatného stavu každoročně mění více než sto stožárů,“ dodává Dušan Piják.
Největší riziko: sůl, bludné proudy, psí exkrementy
Byť činí předpokládaná životnost stožárů až 35 let, tu skutečnou ovlivňuje řada faktorů. V zimním období je to zejména solení přilehlých komunikací, celoročně pak psí exkrementy. Dalším významným faktorem jsou takzvané bludné proudy. „Jedná se o případy, kdy dochází vnějším vlivem, například špatným uzemněním nějakého blízko stojícího zařízení, ke vzniku proudu, který se šíří zeminou, v níž je stožár zasazen. Stožáry v takovém případě postupně rozežírá koroze, což má samozřejmě negativní vliv na jejich statiku a celkový stav,“ vysvětluje provozně-technický ředitel TSB Josef Šaroun.
Korozí trpí stožáry veřejného osvětlení nejvíce v místě přechodu ze země na vzduch. Proto jsou všechny nové stožáry instalované v rámci města Brna opatřovány v místě ukotvení až po spodní okraj dvířek takzvanou termoplastickou manžetou. Ta eliminuje negativní účinky solení, psích exkrementů i bludných proudů.
Dopravní značení snižuje životnost stožárů až o 30 procent
Samostatnou kapitolou z hlediska vlivu na životnost stožárů veřejného osvětlení je pak umisťování dopravního značení a dalších prvků. „Je nutno si uvědomit, že standardní stožáry pro veřejné osvětlení jsou dimenzovány pouze na instalaci svítidel. Instalace dopravního značení, obzvláště velkoplošných informativních značek, má negativní vliv na statiku stožárů. Jejich životnost se tím může zkrátit až o 30 procent,“ říká Josef Šaroun.
Pro umístění dopravního značení je proto vždy nutný souhlas Technických sítí Brno. Žádosti se přitom posuzují podle stavu konkrétního stožáru a jeho kategorizace měřením ‚mastap‘. „Instalace veškerých přídavných zařízení, obzvláště na stožáry starší roku 1975, bez vědomí TSB je hazardem jak se zdravím občanů, tak s jejich majetkem. Těchto stožárů po době životnosti se přitom v rámci města Brna nachází ještě více než deset tisíc,“ uzavírá provozně-technický ředitel TSB s tím, že i v návaznosti na osazování stožárů dopravními značkami byl ve spolupráci s výrobci navržen nový zesílený stožár typ Brno s vyšší pevností v ohybu.
